Report z utkání "A" mužstva

 
Report - TJ Sokol Milešovice vs TJ Sokol Hodějice "B"     2:4(1:2)
 
 
Konec sezóny našemu mužstvu bohužel absolutně nevychází. Že je něco v nepořádku napověděla už porážka od
posledních Nížkovic, kde naše mužstvo předvedlo velice mdlý výkon. Nížkovice posílily svůj kádr o dva hráče z áčka, což
není nic vyjmečného, přesto náš tým totálně propadl. Možná už to byla první známka toho, že na třetí třídu bychom měli
ještě s pokorou jeden rok počkat. Pořádně se sehrát, možná tým mírně posílit, tak abychom ve výšší lize nehráli pouze
druhé housle. První gól v Nížkovicích padl po chybě našeho, jinak spolehlivého brankáře, který neodhadl vysoký míč,
který zaplul po dalekém přímém kopu přesně tam, kam si Nížkovice přály. Druhý gól pak po rohovém kopu a následném
nedůrazu naší obrany, kdy hostující záložník uklidil odražený míč k tyči. Horší ovšem je to, že náš tým za celý zápas
nepředvedl jedinou kloudnější akci a prakticky jsme ani pořádně nevystřelili. Z Nížkovic jsme si tedy odvezli dvou
brankový příděl a svým způsobem i ostudu, protože jsme přijížděli na hříště beznadějně posledního týmu potvrdit
ambice na ligový primát.
Teď už však k Hodějicím. Domácí zápas jsme začli vyborně, kombinovali jsme, běhali jsme, bojovali jsme. V desáté
minutě pak naši píli spravedlivě ocenil Lukáš Kraut, který po přihrávce Honzy Gargoše zasekl ve vápně obránci a slušnou
střelou otevřel skóre zápasu. Těžko říct co se pak v našich hlavách na hřišti odehrálo, možná jsme si začali myslet, že
teď už to půjde samo, ale od tohoto momentu jsme přestali kombinovat, běhat, hrát fotbal .... Soupeř zákonitě začal
trestat. V 18-té minutě se tak po centru z pravé strany objevil hostující útočník tváří v tvář Davidovi Masářovi a ačkoliv
nevystřelil optimálně, míč těsně před Davidem skočil a prakticky ho přeskočil. Naše hra po vyrovnávacím gólu vypadala
pořád stejně, žádná kombinace, jen nakopávané míče, které zkušená obrana Hodějic sbírala jako švestky ze stromu.
Hrály tak Hodějice, které si na rozdíl od nás dokázaly přihrát, zkoušely české uličky, no prostě hráli kopanou. A ve 44-té
minutě trestaly po druhé. Prakticky stejná situace, centr z pravé strany, útočník zcela osamocen kousek před malým
vápnem a bodlem nedal Masářovi ani minimální šanci k zásahu. Do šaten jsme tak mířili za stavu 2:1 pro Hodějice a
hlavně s pachutí na rtech. To co nás zdobilo na začátku jarní části, tedy neprostupná obrana, se nám v posledních
zápasech rozpadlo jako domeček z karet. Až nyní se ukazuje, jako moc nám chybí rychlonohý Marek Černý, který v
obraně uběhal kohokoliv a kreativní Karel Krejzl, který dokázal hru ve středu hřiště uklidnit a přesně a hlavně po zemi
nahrát. Do druhého poločasu trenér Libor Ondra promíchal formaci, do útoku se přesunul  Roman Kraut, na předstopera
se vrátil Jakub Dosoudil, na kraj obrany se přesunul Tonda Váhala, na stopera pak přišel střídající Mirek Horák. Změny
naší hře pomohly, v 60-minutě jsme dokonce dokázali vyrovnat, když Lukáš Kraut umotal soupeře na levém kraji hřiště
a přesnou přihrávkou našel Romana Krauta, který to již měl jednoduché. Vypadalo to, že se nadechujeme k novému
náporu, ale Hodějice naše šance pohřbily hned v 66-té minutě, kdy se trefily z rohového kopu. V 75-té minutě pak
strvdily Hodějice své vítězství po dalším závaru a nedůrazu v naší obraně brankou na závěrečných 2:4.  Naše postupové
naděje se tak v závěru sezóny rozplynuly, ale není potřeba smutnit. Ukázalo se, kde má náš tým rezervy, kde je
potřeba přidat a nepochybuji o tom, že v příští sezóně ligový primát a postup urveme. Příští a poslední zápas první
sezóny nového mužstva Milešovic, sehrajeme na hřišti Rašovic a i přes poslední nepřesvědčivé výkony si náš tým určitě
zaslouží poděkovaní za celou sezónu. Naše výkony jsou sice v této sezóně jako na houpačce, ale ve větší části utkání
jsme předváděli krásný fotbal se spoustou branek. A tak věřím, že i tentokrát nás naši fanoušci nezklamou i pro to, že
patří rozhodně k těm nejvěrnějším (v počtu účasti na hostujících zápasech - pozn.red.) v lize.